Řešení konfliktů

Z PWiki
Přejít na: navigace, hledání

Druhy konfliktů

Konflikt apetence-apetence

V rozporu jsou dva žádoucí, ale neslučitelné cíle. Musí dojít k rozhodnutí mezi dvěma pozitivními alternativami.

Pojedu na skvělou výpravu, nebo půjdu na báječný ples se svým přítelem?

Konflikt apetence-averze

Jeden způsob chování má současně pozitivní i negativní aspekty.

Mohu mít skvěle připravenou etapu na tábor, dopadne na místě jistě skvěle a ostatní budou spokojeni, že je připravena již v dubnu. Na druhou stranu to vyžaduje dlouhou práci, shánění materiálu, vymýšlení podrobností a do nich se mi ukrutně nechce dřív, než to bude skutečně hořet (červenec) a když etapu nějak odbiji, tak budou děcka taky šťastná.

Konflikt averze-averze

Jedná se o rozhodnutí mezi dvěma negativními alternativami.

Vstanu ze spacáku do mrazivého rána a budu vést rozcvičku, anebo půjdu do studené vody na vodníka pro zájemce místo rozcvičky?

Způsoby řešení konfliktů teoreticky

  • útěk
  • rezignace
  • přesun - na jiný objekt zájmu, např. cítím, že na mne byl zlý jiný vedoucí, tak si to vybiji na dítěti
  • kompenzace - např. děti fyzickou převahou při rvačkách, snaha vedoucího zapůsobit na děti a získat si pozornost, když se mi nedaří prosazovat se u ostatních vedoucích apod.
  • popírání - odmítnutí vzít skutečnost na vědomí
"to není pravda, že jsme se dost nesnažili", "ale vždyť ty děti fakt hodně rozvíjíme", "ty to bereš moc pedagogicky"
  • sublimace - převedení konfliktu na rovinu, která je výše společensky hodnocená (umělecká činnost, intenzivní studium…)
  • potlačení - nevědomé, později se projeví jinak
  • regrese - návrat na nižší vývojové stádium člověka (např. dítě přestane mluvit, začne si cucat palec, dospělí mohou v extrému ulpívat na fetišismus)
  • reaktivní jednání - nevědomě - nemůže-li osoba zastávat nějaký postoj, obrátí ho (dobromyslnost x krutost, záliba ve špíně x pořádkumilovnost, milovat x nenávidět - u tohoto pozor na zklamaná srdce náctiletých holek, co se zamilují do vedoucích, mohou pak v extrému provádět intriky, křivá obvinění ze sexuálního zneužívání apod.)
  • projekce - svalování viny na jiné (práskačství = má touha porušovat pravidla, nenávidím tě = nenávidíš mne)
  • somatizace (konverze) - převedením konfliktů do fyzické podoby
Děti mají podezření na to, že bude noční hra. Typicky menší děti začne bolet bříško. A skutečně je bolí, nevymýšlí si.
  • racionalizace - subjektivní rozumové ospravedlnění
"Vím, že je to chyba. Já jsem vás totiž pouze zkoušel, jestli dobře posloucháte." "Nemohl jsem zpracovat ten program na výpravu včas, protože jsem toho měl vážně hodně v práci."

Stádia konfliktu prakticky

  1. napětí v chování mezi lidmi, hledání spojenců
  2. začíná se o problému mluvit, stává se to obecným tématem ve skupině i mimo ni
  3. otevřený konflikt (jednorázový: „rvačky“ / trvalý: nemluví se, dělají se naschvály, „tzv. boj o přežití“)

Řešení konfliktu prakticky

  • V podobě jednání (hledání řešení, ne nábojů)
  • držení se věcné stránky, bez emocí
  • přesný, jasný a stručný popis situace
  • konflikt se musí řešit včas, nesmí se přehlížet, podceňovat (pomáhá tomu zpětná vazba)
  • je nutné snažit se pochopit obě strany
  • není třeba likvidovat oponenta
Tip
Lze zavést pravidelné sněmovní kruhy. Třeba na konci každého dne tábora (týmové či táborové). Tam je možné využívat prvky reflexe a zároveň monitorovat psychické i fyzické dispozice účastníků. Zároveň slouží k postěžování si či připomenutí si spokojenosti z proběhlého dne.

Role vedoucího v konfliktu

  1. Vedoucí jako součást řešení problému
  2. Vedoucí jako součást problému
  3. Vedoucí jako součást dlouhodobého problému
  4. vedoucí jako součást dlouhodobého neřešitelného problému - zde je nutné vedoucího odstranit
80 % spokojených lidí okáže umrtvit 20 % travičů studní.

Když je vedoucí součást problému, funguje následující model:

  1. Promluvit si s ním 1–2krát. Zjistit, jak situaci vnímám já a jak on. Nabídnout řešení v podobě změny jeho role, působení, apod. Zde je to hodně specifické. Zjistit motivaci působení jako vedoucí, zjistit motivaci špatného jednání, vyřešit mezilidské konflikty.
  2. Zkusit jiné úkoly, jiné přístupy řízení daného vedoucího
  3. Odebrat funkci, ve které je problémový
  4. Případně udělit zodpovědnost, aby byl využitý, je-li jeho problém nedostatek seberealizace
  5. V případě setrvávajícího velkého problému zajištění odejití vedoucího
  6. To ostatní zákonitě aktivuje, protože se sami začnou bát - není to ideální, ale dá se ustát tmelením a pohodou vedoucích


Reference

Druhy konfliktů: FÜRST, Maria. Psychologie: včetně vývojové psychologie a teorie výchovy. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-199-0.