Přemotivování

Z PWiki
Přejít na: navigace, hledání
  • Zažrání účastníků do příběhu tak, že vnímají příběh (postavy) jako realitu. Nastává hlavně u menších dětí. Může vyústit v agresivní chování vůči negativním postavám. Z toho vyplývá, že můžeme dělat věci podobné realitě, ale musíme vědět, jestli to děti berou jako hru nebo jako realitu. V případě, že se stává příběh realitou, je nutné dbát na to, aby byl směrován dle ctností a rozebrán v dostatečné míře v reflexi.
  • Přílišná motivace týmu či jednotlivce vede k "hnusnému" chování vůči ostatním. Hry jsou založené často na přirozené soutěživosti. Dokud účastníci hrají hru proto, že si chtějí zahrát či vyhrát je to v pořádku. Pokud ji ale hrají s tím, že chtějí vyhrát a hlavně chtějí potopit soupeře (pokřikování, agresivita, shazování), je to špatně. Může dojít i k demotivaci protihráčů.
  • Přemotivování nastává i v situacích, kdy se instruktor (a zejména pak ve skupině přívrženců) rozhodne realizovat nějakou aktivitu, u které vlivem přílišného nadšení a euforie zapomene na okolnosti, které minimalizují riziko úrazu či vymknutí se kontroly v nějaké situaci.

Řešení problémů v případě přemotivování

Je na místě vystoupit z role i za cenu zboření celého programu. Na úkor něj pak provedeme reflexi v dostatečné míře, zajistíme, aby účastníci "zchladli" a buď hru zopakujeme s menší motivací anebo (v případě větších her) dále nehrajeme. Je nutné neustále opakovat, na jakých hodnotách naše činnosti stojí.